• Geografie
• Matematika
• IVT
• Ostatní

Geografie

Fotoshow

Cotopaxi (5897 m)
Ekvádor

Skalní dóm, Jeruzalém
Izrael

Info

Dnes je

svátek má .

Vítejte na webu geografie, geoinformatiky a informatiky

O geografii se traduje, že to je věda, která se nachází na rozhraní mezi přírodními, společenskými a technickými obory. S rozvojem novodobých technických oborů, jako je informatika, dochází k úzké specializaci některých geografických disciplín. Možným příkladem tohoto trendu je např. vyčlenění geoinformatiky, která v praxi svým pojetím postupně vytlačuje tradiční kartografii. Samozřejmostí je u těchto oborů využití znalostí matematiky, která vždy vytvářela obecný rámec a teoretický základ pro jakoukoliv technickou specializaci. Tímto způsobem se mi propojilo hned několik okruhů mého zájmu, kterými se tento web zabývá.

Petr Spáčil

Historický vývoj, úvod do studia geografie

Historický vývoj geografie

Babylonská mapa světa a mapa města Ga Sur

Geografie je jednou z nejstarších věd. Je obtížné vymezit, kdy přesně geografie vznikla. Již z období kolem roku 2500 př. n. l. pochází nejstarší známá mapa. Zobrazuje babylonské město Ga Sur. Mapa je vyryta na hliněné desce.

Starověk

Již v druhém tisíciletí před našim letopočtem Féničané díky rozvoji námořní dopravy ovládali Středomoří a podél pobřeží podnikali cesty do Afriky. Číňané naopak podnikali cesty po rozlehlém asijském kontinentu, protože dávno před příchodem Evropanů znali předchůdce kompasu "ukazatel jihu". Egypťané již kolem roku 2500 př. n. l. prováděli astronomická měření, dovedli předpovídat zatmění. Z období kolem prvního tisíciletí př.n.l. nesmíme opomenout vyspělé kultury Jižní a Střední Ameriky.

Vývoj starověkých poznatků si můžeme ukázat např: na vývoji názorů o tvaru Země a jejího postavení ve vesmíru. Indové zastávali názor, že Země je placatá a nese ji slon, ale Japonci byli přesvědčení, že Zemi nese Slunce.

Střediskem řecké geografie se stává Milét a učenec Thales. Jeho žák Anaximandros poprvé vyslovil domněnku, že Země se pohybuje vesmírem bez jakékoliv opory. V 6. st. př.n.l. Hérodot vydává „Historii“, kde v devíti knihách podrobně shrnuje geografické vědění.

Hérodotova mapa, Historie, 6. stol. př. n. l.

Poprvé se vyslovil názor o kulatosti Země - Pythágoras. Aristoteles podává důkazy o kulatosti Země a vydává učebnici fyzické geografie - Metéorologika. Jsou spočítány rozměry Země. Ve 3.st.př.n.l. vydává Eratosthenés z Kyrény „Geográfiku“, která shrnuje dosavadní znalosti zeměpisu a obsahuje podrobnou mapu tehdejšího světa.

Řekové postupem času propracovali své názory ke geocentrické soustavě, která staví Zemi do středu vesmíru a všechny vesmírné objekty obíhají kolem Země. Velký pokrok byl zaznamenán v geometrii, fyzice, astronomii, zeměměřičství.

Postupně začínají vznikat dva geografické směry - regionální geografie, kde mezi výrazné představitele patřil Strabón a matematicko - geografický směr zastoupený např: Ptolemaiosem a jeho dílem Geografie.

Ptolemaiova mapa světa, Geografie, asi 150 l n. l.

Středověk

Církevní dogmatismus neblaze ovlivnil pokrok geografie. Církev zakázala řadu názorů, z nichž nejznámější bylo bezpochyby „zrušení“ kulatosti Země. Přesto i středověk postupem času oživil geografii. Křižácké nebo Misionářské výpravy znamenaly pro tehdejší svět výpravy do neznámých zemí, seznamování se s novými kulturami a poznatky. Od 13. st. dochází k obrození geografie, nejpopulárnějším dílem se stává cestopis Milion sepsaný Markem Polem, který popisuje Asii a především tehdejší Čínu. Rozvoj mořeplavectví měl vliv na vznik nového druhu map tzv. Portolánových (kompasových) map.

Portolánová mapa

Novověk

Pro geografii znamenaly objevné cesty velké množství nových informací. Protože tyto poznatky bylo potřeba zpracovat, velký pokrok zaznamenává kartografie. S objevováním a kolonizací nových území mapy získávaly i nové vědecké základy, spojené s uplatněním poznatků z oborů astronomie, matematiky a geodézie. Centrem geografického myšlení se v počátcích období stává Itálie. Objevují se a překládají díla antických učenců např: Ptolemaiova Geografie. Na rozvoj geografie a kartografie měl v tomto období výrazný vliv technický pokrok - rozšíření výroby papíru a vynález knihtisku.

Jednu z prvních významných cest podnikl Bartolomeo Diaz, který v roce 1487 obeplul mys Dobré naděje a otevřel cestu do Indického oceánu. Významným kartografickým dílem tohoto období byl glóbus Martina Behaima.

Roku 1492 Kryštof Kolumbus objevuje Ameriku - přesněji řečeno ostrov Quanahai, nejvýchodnější ostrov Bahamského souostroví a nazval ho San Salvador. Celkem Kolumbus k břehům Ameriky podnikl čtyři výpravy, ale do své smrti si mylně myslel, že objevil Indické ostrovy.

John Cabot přistál u břehů Severní Ameriky v oblasti Labradoru a New Founlandu, Amerigo Vespucci přistál u břehů Floridy, Venezuely. V roce 1543 byl plavbou kolem světa Fernaa Magallaese podán důkaz o kulatosti Země. Mezi další významné mořeplavce tohoto období řadíme např: Francise Drakea.

V roce 1515 Mikuláš Koperník dokázal, že Země se otáčí kolem Slunce a rotuje kolem své osy a nahradili Ptolemaiuv geocentrický názor revolučním heliocentrickým učením, tj. že Slunce je středem vesmírů a všechna nebeská tělesa se otáčejí kolem Slunce. Učenci Giordano Bruno, Jan Kepler, Galileo Gallilei jeho hypotézu prokázali matematickými výpočty.

16. století přineslo řadu nových přístrojů - dalekohled, teploměr, barometr, v kartografii byla Filipem Apianem poprvé použíta triangulační metoda při vyměřování území. Objevují se i mapy Čech, Moravy i Slezska. Abraham Ortelius vydává první soubor 53 map a Holandsko se stává světovým centrem výroby atlasů.

Od 17. století se začíná měnit charakter výprav a objevují se více vědecké expedice provádějící výzkum v konkrétních oborech - meteorologie, biogeografie, etnografie. Je objevena Austrálie a ve výzkumu oceánů a moří dominuje Anglie s expedicemi vedenými Jamesem Cookem.

18. století je ve znamení průmyslové revoluce. Kromě Antarktidy jsou zmapovány všechny světadíly. Výzkum se soustřeďuje na vnitrozemí světadílů a severní oblasti Ameriky a Asie.

19. století je ve znamení větší mezinárodní spolupráce, modernizuje se doprava, začínají se budovat vodní kanály, zvyšuje se poptávka vyspělých průmyslových zemí po nerostných surovinách a trzích pro hotové výrobky, zvyšuje podíl mezinárodního obchodu.

karikatura Peary vs. Cook

V řadě zemí se zakládají geografické společnosti. Středem pozornosti badatelů se stává Jižní Amerika, mezi nejznámější geografy tohoto období řadíme Charlese Darwina, Davida Livingstonea. Začíná éra pokusů o dobytí Severního a Jižního pólu.

Jako první byl dobyt Severní pól, prvenství je připisováno Američanu Robertu Pearymu, nároky si dělal i jeho krajan Albert Cook, který údajně musel v polární pustině a objev ohlásil později.

V roce 1909 a v roce 1911 stanul nor Roald Amudsen na Jižním pólu (čtyři týdny před britskou výpravou R. F. Scotta, kteří při cestě zpět zahynuli).

Za průkopníka oceánografických výzkumů je považován Maury, který v polovině 19. stol. prováděl měření v Atlantském oceánu. První speciální lodí pro oceánografický výzkum však byla loď Challenger na vodu spuštěná v roce 1872. V oceánografických výzkumech patří významné postavení vynálezci akvalungu - Jacquesovi Cousteau, dále např: Jasquesi Piccardovi.

Sir Edmund Hillary a šerpa Tenzing Norgay

Velehorské oblasti se staly středem organizovaných výprav od 18. st. Přes Alpy (Mt. Blanc 4810 m n. m. byl pokořen M. Paccardem a J. Balmatem roku 1786) se badatelé a horolezci propracovali do vyšších pohoří. Na zdolání první osmitisícovky ale museli počkat až do roku 1950 kdy byla M. Herzogem a L. Lachenalem zdolána Annapurna (8078 m n.m.) Poslední pól Země, nejvyšší vrchol planety, Mt. Everest, byl pokořen v roce 1953 E. Hillarym a T. Norkeyem.

Geografie jako věda

Název geografie je starořeckého původu a doslovný překlad zní popis země, geos (Země) a grafos (psát). Do českého jazyka se geografie překládá jako zeměpis, proto byla dlouhou dobu definována jako nauka, která nám podává popis Země.

Současná geografie je věda, která se zabývá studiem již známých oblastí Země, popisem jevů a vazeb mezi jednotlivými objekty se snahou o objevení zákonitosti v rozložení těchto jevů a objektů na zemském povrchu.

Geografie leží na rozhraní mezi přírodními, společenskými a technickými vědami. Objektem studia geografie je krajinná sféra jako celek i její jednotlivé složky a části - krajiny.

Objekt studia

Krajinnou sféru, krajinu, tvoří:

- fyzickogeografické složky - jednotlivé geosféry Země

Litosféra - kamenný obal Země, je tvořen svrchní části zemského pláště a zemskou kůrou, vytváří goereliéf

Pedosféra - půdní obal Země, vzniká zvětráváním hornin a působením půdotvorných činitelů

Biosféra - živý obal Země, soubor rostlin a živočichů

Hydrosféra - vodní obal Země, obsahuje veškerou vodu naší planety ve všech jejich formách

Kryosféra - ledovcový obal Země, zahrnuje část krajinné sféry s trvale zmrzlou půdou a vodou v pevném skupenství

Atmosféra - plynný obal Země, pro život na Zemi je nejdůležitější její dolní část troposféra

- socioekonomické sféra - lidská společnost a její výtvory

Socioekonomická geografie studuje lidskou společnost jako součást krajinné sféry a při svém studiu se zaměřuje na obyvatelstvo, sídla, hospodářství (průmysl, zemědělství, služby, dopravu, cestovní ruch a rekreaci).

Mezi jednotlivými složkami fyzickogeografické sféry a socioekonomickou sférou existují vztahy - vazby.

Členění geografie

- Fyzickogeografická geografie - studuje obecné zákonitosti fyzickogeografické sféry, jejich jednotlivé složky, vzájemné vztahy a vazby např: geomorfologie – zabývá se vývojem reliéfu, jeho vzhledem, genezí, stářím

- Socioekonomická geografie - studuje obecné zákonitosti socioekonomické sféry a jejich složek, např: geografie obyvatelstva, geografie dopravy

- Regionální geografie - studuje vzájemné vztahy mezi přírodním prostředím a lidskou společností v jednotlivých geografických oblastech, např: regionální geografie států

- Aplikovaná geografie - která se snaží využívat geografické poznatky v praxi, např: stavebnictví