• Geografie
• Matematika
• IVT
• Ostatní

Fotoshow

Alpy
Rakousko

jezero Bajkal
Rusko

Info

Dnes je

svátek má .

Digitální fotografie

foto: Radim Horák hloubka snímku byla dosažena stínem stromu v protisvětle

Základem každého snímku je jeho kompozice. Pro fotografa je nezbytné naučit se vidět svět hledáčkem fotoaparátu. Naše oči nás totiž klamou, automaticky vyberou předmět našeho zájmu a vše ostatní potlačí. Avšak na snímku bude vše, čeho si na první pohled nevšimneme, např. dráty el. vedení v popředí krajiny, nevzhledné předměty nebo i tzv. fotografův pomníček (stín).

Většina lidí má tendenci umístit ústřední objekt automaticky přesně doprostřed snímku ... , a to je vše :-) Středová kompozice je někdy vhodná, avšak takový snímek může být nezajímavý, kompozičně velmi chudý. Prvním krokem by tedy měl být výběr správného stanoviště. To nám umožní vyvarovat se rušivých prvků a snímek si promyslet, tj. rozmístit ústřední motiv, popředí a vybrat pozadí snímku. Při fotografování krajiny nebo architektury je velmi důležité vkomponovat do záběru nějaký prvek, který dodá snímku hloubku a zlepší jeho prostorové vnímání (oblouk mostu, okno, strom atd.). Samostatná krajina většinou působí fádně a ploše. Dobře působí i šikmé linie (cesty, koleje atd.). Při focení např. architektury použijeme zoom až jako poslední možnost, nejlepší snímky vznikají z blízkého stanoviště. Pokud je na snímku vyjádřen pohyb, pohled nebo směřování, neměl by objekt "utíkat" ven ze snímku, ale naopak směřovat do jeho středu.

foto: autor, Podyjí	foto: Zdeněk Němec

Čas, délka závěrky je doba, po kterou se snímek exponuje. Po stisknutí spouště se závěrka (tenká černá přepážka) otevře a vystaví snímač světlu na přesně stanovenou dobu. Běžně to je 1/100 sekundy. Bez rozmazání lze fotografovat ještě zhruba na délku závěrky 1/60 s. Pod 1/10 s již nikdo nerozmazaný obrázek z ruky nevyfotí a je třeba použít oporu, nejlépe stativ. Naopak sportovní záběry, nebo např. zvířata v pohybu, potřebují čas kratší než 1/250 s, někdy i 1/1000 s.

krátká závěrka 1/160 s, clona f3,5	dlouhá expozice 1/10 s, clona f8

přeexponovaný snímek, automatika si neporadila s nasvícenými okny v pozadí zastíněné místnosti (chyba kompozice), výsledkem jsou vypálená bílá místa

S časem je při fotografování pevně spjata clona objektivu. Udává (převráceně) velikost nezakryté části objektivu, kterou se dostane světlo na snímač. Tedy clona 5 (přesněji 1:5) znamená, že ke snímači projde pouze 1/5 světla, které objektiv zachytí. Značí se písmenem f, standartní hodnoty nastavení clony jsou f2,8, f4, f5,6, f8, f11, f16 a f22. Platí, že čím delší čas, tím větší je clona. Vztah mezi clonou a časem expozice obvykle úspěšně zvládne spočítat (po namáčknutí spouště) automatika fotoaparátu. Při ručním nastavení mohou snímky vyjít přeexponované (moc světla, vypálená bílá), nebo podexponované (nevýrazné, šedivé).

Některé fotografické situace vyžadují mírný zásah do automatiky. Typické jsou z pohledu expozice např. snímky na sněhu nebo na pláži. Objektivem v těchto podmínkách projde mnoho světla, které způsobí větší uzavření clony a snímek vyjde podexponovaný (příliš tmavý, sníh zabarvený modře). Rychlým řešením je tlačítko korekce expozice, obvykle v rozmezí -2 až +2 EV. Tato funkce jednoduše upraví hodnoty naměřené automatikou o +-EV. Zkušenější fotograf si poradí i úpravou clony a času. Podexponované snímky lze dodatečně upravit v editoru zvýšením kontrastů, to ovšem neplatí pro přeexponované snímky s vypálenými bílými plochami!

noční snímek ze stativu na ručně nastavenou velmi dlouhou závěrku (8 s)

Pro nejlepší výsledky fotografování platí, že světlo má dopadat na objekt zepředu, nemělo by být za ním. Ideální je šikmé světlo, tj. ranní nebo večerní slunce. Nízko stojící slunce vytváří krásné stíny a pěkně zepředu osvětluje objekty. Naopak slunce nad hlavou způsobí hlavně při fotografování osob nepěkné stíny pod nosem a bradou. Opačné starosti jsou s nočními snímky, kdy je potřeba nastavit dlouhou dobu závěrky, někdy i pracovat s vyšší citlivostí snímače. Světlo má navíc různou tzv. teplotu v závislosti na jeho zdroji. Důsledkem je barevný nádech bílé barvy, který naše oko automaticky koriguje. Fotoaparát obsahuje tzv. automatické vyvážení bílé, které by mělo odstranit nádech do červena při žárovkovém světle a do modra při osvětlení zářivkami.

Nastavení clony má také velký vliv na oblast, v níž budou objekty zobrazeny ostře, tzv. hloubku ostrosti mezi popředím a pozadím snímku. Čím vyšší bude clona, tím větší bude i hloubka ostrosti. Při cloně f22 budou ostré objekty v popředí, tak i v pozadí vzdáleném několik kilometrů. Pro takový snímek bude samozřejmě nezbytný stativ. Při nízké hodnotě clony, např. f2,8 vystoupí ostrý objekt na rozostřeném pozadí.

snímek s delší dobou závěrky a staženou clonou	snímek s hloubkou ostrosti jen několika centimetrů, clona f2,8

.....

Pro běžného uživatele jsou při nedostatku zkušeností, v časové tísni nebo při nepřízni světelných podmínek opravdovou záchranou tzv. motivové programy. Ty vhodně kombinují režimy ostření, čas expozice, nastavení clony, míru citlivosti snímače na světlo atd. Každý výrobce má v této nabídce svá specifika, avšak mezi ty základní přednastavené situace patří:

- auto - fotoaparát nastaví vše sám na střední hodnoty. Univerzální režim, který využijeme, pokud se focením nechceme více zabývat.

- portrét - hodně otevřená clona (např. f2,8) a krátký čas. Důsledkem je malá hloubka ostrosti a tedy mírně rozmazané pozadí. Postava na snímku je potom od pozadí opticky oddělena.

- krajina - co největší clona (např. f11) a dlouhý čas (1/60 s), to vše podle aktuálních světelných podmínek. Výsledkem je vysoká hloubka ostrosti a tedy kompletně ostrý snímek, od popředí až po pozadí.

- sport - co nejkratší čas (např. 1/250 s), který za aktuálních světelných podmínek umožní hodně otevřená clona (např. f4). Výsledkem je zmrazení pohybu, ale také většinou poměrně nízká hloubka ostrosti snímku.

- noc - co nejdelší čas expozice. Důsledkem dlouhého času je citlivost na pohyb přístroje a např. rozmazaná světla pohybujících se vozidel. Velmi užitečný je samozřejmě stativ.

- makro - blízké objekty odrážejí málo světla, proto fotoaparát musí nastavit nízkou clonu. Důsledkem je velmi nízká hloubka ostrosti.

- video - obvykle ve VGA kvalitě, tj. rozlišení 640 x 480 pixelů, 30 snímků za sekundu.

- panorama - režim umožňující spojení více snímků do jednoho. Důležité je jednotné nastavení expozice.

 

Digitální fotoaparát

Koupě digitálního fotoaparátu je určitě otázka uvážlivého výběru. Přestože si většina lidí nejdříve všimne parametru rozlišení čipu, základem každého digitálního fotoaparátu je jeho objektiv. Ten zprostředkovává obraz scény pro elektroniku fotoaparátu. Je charakterizován rozmezím ohniskové vzdálenosti, světelností a clonou, která reguluje množství světla procházejícího objektivem (např. f 2,8 - 5).

základním parametrem objektivu je ohnisková vzdálenost (7,5 mm u DF je ekvivalentní 50 mm u kinofilmu), širokoúhlé objektivy (do 35 mm) umožňují snímat širokou oblast z krátké vzdálenosti (skupina lidí, krajina apod.), základní (50 mm) poskytují přirozený obraz v přibližně stejné velikosti i vzdálenosti, jaký je viděn očima, teleobjektivy (85 – 300 mm) umožňují pořídit bližší záběry vzdálených předmětů

Konstrukce každého objektivu se může nacházet někde mezi malými ohniskovými vzdálenostmi pro širokoúhlé snímky, nebo zasahuje až k velkým ohniskovým vzdálenostem pro focení malých úseků scény daleko od přístroje. Neexistuje objektiv, který by dokázal dostatečně zvládnout oba extrémy. U běžných fotoaparátů se obvykle volí kompromisní řešení. K přiblížení se využívá proměnlivá ohnisková vzdálenost objektivu, tzv. optický zoom (např. v rozsahu 32 - 128 mm, tj. optický zoom 4x). Právě objektiv je do značné míry rozhodující prvek, podle nehož rozdělujeme digitální fotoaparáty do jednotlivých tříd podle použití:

kompakty Canon IXUS 85 a Panasonic LUMIX DMC-FS6, EVF fotoaparát Nikon Coolpix P90 a zrcadlovka Canon EOS 450D

- integrované fotoaparáty - tj. přístroje např. v mobilu, jsou vždy po ruce a v dobrých světelných podmínkách mohou částečně dostačovat, při horších světelných podmínkách se projeví jejich nedostatečná optika

- kompakty - "zlatá střední cesta" pro většinu uživatelů, tj. kompaktní nevelké rozměry, množství funkcí a dostatečně kvalitní fotografie zaručují obrovský výběr na trhu. Obvykle disponují řadou automaticky přednastavených režimů pro odlišné situace, např. krajina, makro, krátká a dlouhá závěrka, noční snímek, portrét, různé expozice (sníh, pláž) nebo druhy světla (zářivka, svíčky) atd. Nejlepší kompakty mohou sloužit i jako pohotovostní přístroje pro profesionální fotografy. Na druhé straně jsou mezi kompakty populární tzv. stylovky, tj. přístroje s propracovaným designem a zpravidla s velkým displejem, ale umožňující pouze základní funkce.

- EVF - přístroje označené podle jejich elektronického hledáčku (Electronic ViewFinder), čímž se liší od kompaktů s průhledovým hledáčkem (nežádoucí efekt paralaxa) nebo jen s displejem (na přímém slunci špatná viditelnost). Vedle EVF se používá i název falešné zrcadlovky. Druhým zásadním parametrem těchto přístrojů je rozsáhlý optický zoom (ultrazoom od 12x zvětšení). Celkově EVF nabízí vyšší kvalitu fotografií než kompakty, plně manuální režim a podstatně přijatelnější cenu než je tomu u zrcadlovek.

- zrcadlovky - nejdražší přístroje s plně manuálním ovládáním, výměnnými objektivy a s širokým příslušenstvím. Zrcadlovky pro svou velikost také disponují většími čipy, které umožňují větší rezervu pro vysoké rozlišení bez nežádoucího šumu.

označení formátu	velikost v pixelech
9 x 13	1087 x 1535
10 x 15	1240 x 1831
13 x 18	1535 x 2138
	1535 x 2339
15 x 21	1831 x 2516
	1831 x 2728
18 x 24	2138 x 2870
18 x 27	2138 x 3224
20 x 30	2516 x 3543

Další klíčovou komponentou je snímač, čip fotoaparátu. Skládá se z několika milionů světločivých bodů, které scénu rozkládají na jednotlivé body (pixely) budoucí fotografie. Samozřejmě platí, že s větším množstvím bodů na čipu budou detaily na fotce zřetelnější. Standartem je rozlišení v rozmezí 8 až 10mpx, u jednotlivých tříd fotoaparátů se může měnit. Vysoké rozlišení se hodí při dalších úpravách fotek, zvláště při pořizování výřezů ze snímků. Pro zpracování snímků ve fotolabech stačí pro obvyklé formáty fotografií i nižší rozlišení (viz tabulka). Někteří výrobci lákají na velmi vysoká rozlišení čipů ve fotoaparátech. Avšak výsledek může být paradoxně horší, neboť příliš husté osazení světločivých bodů na čipu může vést k vzniku tzv. barevného šumu na fotografiích. Důležitým parametrem snímače je i jeho citlivost na světelné podmínky, s větší citlivostí čipu je zapotřebí menší množství světla (ISO 80, 100, 200, 400, 800, 1600), avšak opět roste riziko šumu (zrnitosti) fotografie.

Jestliže se zájemce o digitální fotoaparát rozhodne, o kterou třídu přístrojů má zájem, zpřesňuje dále svůj výběr. Většina uživatelů se při koupi rozhodne pro kompakt. Je potřeba zvážit, zda bude účelnější napájení přístroje akumulátorem, nebo pomocí AA článků. Hmotnost a vnější provedení fotoaparátu, tj. design nebo stále populárnější odolné outdoor přístroje, jsou dalšími měřítky výběru. S účelem použití obvykle korespondují i funkce, které přístroj nabízí. Vedle přednastavených fotografických scén je vyhledávaný např. formát a rozlišení videa. U ultarzoomů se dá do jisté míry spoléhat na tzv. optickou stabilizaci obrazu, přesto stativ je pro kvalitní výsledek fotografování nenahraditelný. Výběr jistě ovlivní i kvalita displeje či přítomnost průhledového nebo elektronického hledáčku. Každý fotoaparát ukládá snímky na paměťovou kartu. Právě podpora různých formátů může být pro uživatele důležitá, zvláště pokud už vlastní jiný fotoaparát s konkrétním typem karty (např. SD, mikro SD, SDHC, MS, MMC, xD, Compact Flash atd.). Někoho může při výběru ovlivnit i elektronika fotoaparátu, systém ostření, dostupné příslušenství atd.

Ovládací prvky digitálního fotoaparátu

kompakt Panasonic Lumix DMC-FS7

1 ovladače zoomu, 2 hlavní vypínač, 3 blesk, 4 objektiv, 5 pomocný AF reflektor, 6 akumulátor, 7 zaostřovací režimy, 8 vstup do menu, makro, expozice, režim blesku a samospoušť, 9 nastavení displeje

zrcadlovka Nikon D90

1 expoziční režimy, event. formátování paměťové karty, 2 korekce expozice, 3 spoušť a hlavní vypínač, 4 pomocný příkazový volič, 5 výměnný objektiv, 6 aretace bajonetu, 7 zaostřovací režimy, 8 krytka pro konektory, 9 očko pro řemen, 10 volič snímacích režimů, 11 synchronizace blesku, 12 vyklopený vestavěný blesk, 13 kolejničky pro upevnění externího blesku, 14 pomocný AF reflektor, reflektor předblesku nebo samospouště, 15 kontrolní panel