Fotoshow

elektrárna Itaipu
Paraguay, Brazílie

krajina Badlands
USA

Info

Dnes je

svátek má .

Počasí Olomouc - Slunečno.cz


Historie výpočetní techniky

Předchůdci počítačů

Od pradávna si lidé vymýšleli stroje a pomůcky, které by jim usnadňovali práci s čísly. Už před pěti tisíci lety se v Malé Asii objevil stroj, zvaný abakus – počítací pomůcka založená na systému korálků, v Římě zvaných „calculli“ – odtud název kalkulačka), které na tyčkách kloužou nahoru a dolů. V sedmnáctém století byly v Anglii sestaveny první logaritmické tabulky, po nichž následovalo i logaritmické pravítko. Objevují se i první počítací stroje, které pracovaly na principu ozubených kol. Byly to různé pokladny a mechanické kalkulátory, které přetrvaly až do dvacátého století.

Nultá generace počítačů

   Mark I

Tato éra přichází v období II. světové války, která byla snad tou největší tragédií v historii lidstva. Je nicméně nepopiratelným faktem, že během tohoto období došlo k ohromnému technickému pokroku. Závod s časem o co nejlepší a nejvšestrannější počítač se odehrával nejenom v USA a Velké Británii, ale i v nacistickém Německu. Konstruovaly se hlavně různé šifrovací a dešifrovací stroje, známá je např. Enigma. Historie vývoje samočinných počítačů se začíná odvíjet počátkem 40. let 20. století. V lednu 1943 Howard H. Aiken a jeho spolupracovníci v USA na Harvardské universitě uvedli do provozu přístroj zvaný Harvard Mark I. Byl dlouhý téměř šestnáct metrů, vážil pět tun a celkem obsahoval tři čtvrtě milionů součástek a přes 800 kilometrů drátových spojů. Byl to elektronický reléový počítač, který používal elektrických impulsů k pohybu s mechanickými součástmi. Byl pravděpodobně použit k výpočtům při vývoji první atomové bomby.

První generace počítačů

   ENIAC

V roce 1944 byl na univerzitě v Pensylvánii ve Filadelfii uveden do provozu ENIAC (Electronic Numerator Integrator And Computer) – první stroj na světě, který měl veškeré architektonické rysy moderních počítačů. Za vývojem ENIACu stáli John W. Mauchly (1907 – 1980) a John Presper Eckert (1919 – 1995), oba elektro – inženýři a John von Neumann (1907 – 1980) vynikající matematik. ENIAC obsahoval 17 468 elektronek, kolem pěti milionů pájených spojů, 10 000 kondenzátorů, 7 000 odporů, 1 300 relé, vážil okolo 30 tun a zabíral plochu asi 310 m2. Jeho spotřeba elektrické energie se pohybovala okolo 140 kW (tolik tehdy potřebovala na své osvětlení značná část Filadelfie) a byl chlazen dvěma letadlovými motory. Prováděl 5 000 operací za sekundu. O rok později v roce 1945 John von Neumann (po vzájemných neshodách s Eckertem a Mauchlym) sestavil a uvedl do provozu počítač MANIAC (Mathematical Analyser Numerical Integrator And Computer). Tento počítač byl mimo jiné použit k vývoji vodíkové bomby. Prvním sériovým počítačem byl v roce 1951 elektronkový Univac firmy Remington.

Druhá generace počítačů

U druhé generace počítačů se objevují první programovací jazyky. Ten úplně první vytvořil roku 1949 John Mauchly, nazýval se Short code. Známý je Basic z roce 1964. V březnu 1955 Bell Laboratories v USA uvedly do provozu první samočinný počítač na světě, který byl osazen tranzistory. Byl to Tradic a jeho konstruktérem byl J. H. Felker. Počítače, které byly místo elektronek osazeny tranzistory, byly nazvány počítači druhé generace. Jejich přednostmi byly malé rozměry, nepatrné výpadky a velmi malá spotřeba proudu.

Třetí generace počítačů

Ačkoliv byly tranzistory proti elektronkám obrovský skok kupředu, stále vydávaly velké množství tepla, které škodilo součástkám uvnitř počítače. V červenci 1958 přišel Jack St. Clair Kilby z Texas Instruments s nápadem vyrobit jednolitou součástku z kousku křemíku – tzv. integrovaný obvod. Jeho použitím se rychlost počítačů opět zvýšila, velikost se naopak velmi snížila – objevují se první modely relativně malých osobních počítačů. V říjnu 1958 Kilby zhotovil první čip – germaniovou destičku dlouhé asi 1 cm a tenčí než párátko. V roce 1964 Gordon Moore formuloval domněnku (tzv. Moorův zákon), že kapacita integrovaných obvodů se každých 12 až 18 měsíců zdvojnásobí. Tento zákon platí do dneška.

Spojené státy, rok 1969, přelomem v té době s ještě neznámým potenciálem do budoucna bylo spuštění vojenské počítačové sítě ARPANET, předchůdce dnešního internetu.

Čtvrtá generace počítačů

Začala v sedmdesátých a osmdesátých letech a trvá do dneška. V roce 1971 byl vynalezen mikroprocesor. Přišla s ním společnost Intel, první procesor byl označen jako Intel 4004. V počítači plní funkci centrální jednotky (CPU – Central Processing Unit), která je centrem celého počítače. Ostatní součástky do ní vysílají různé informace, které vyhodnocuje a řídí potom chod celého počítače.

   Apple II
   IBM PC

Vynález mikroprocesoru umožnil konstrukci skutečně malých, osobních počítačů. V roce 1977 s nimi dosáhli obrovského obchodního úspěchu Steve Wozniak a Steve Jobs, kteřé založili firmu Apple Computers a prodávali stroj Apple II, první předsmontovaný osobní počítač.

V roce 1977 Bill Gates a Paul Allen oficiálně zakládají společnost Microsoft, která je dnes největší společností vyrábějící operační systémy, tzn. programy, pomocí kterých se ovládá počítač. Prvním operačním systémem byl MS-DOS, který byl velkým skokem kupředu ve vývoji počítačů, neboť počítač se již nemusel složitě programovat, ale ovládal se pomocí mnohem jednodušších příkazů. První PC, PC - Personal Computer, s operačním systémem MS-DOS 1.0 uvádí v roce 1981 společnost IBM. Původně sice IBM připravovala vlastní systém, ale nakonec ho nestihla v termínu dokončit. Kdyby se jí to podařilo, dnešní počítačový svět by vypadal zcela jinak. Pro srovnání, rychlost jeho procesoru prvního IBM byla 4,77MHz. Počítač měl velký úspěch, cena 1565$ byla sice dost vysoká, ale reklama a množství kompatibilních programů ji více než vyvážily. V průběhu 80. let se standartu PC podařilo vytlačit všechny konkurenční projekty.

Roku 1983 se začíná používat disketa, která úspěšně nahradila dříve používanou magnetickou pásku.

V roce 1986 National Science Foundation schvaluje investici do páteřní sítě Internetu, obrovské celosvětové sítě, na kterou jsou v dnešní době napojeny už miliony počítačů.

Roku 1991 Tim Bernes-Lee navrhl World Wide Web, systém vzájemně propojených hypertextových dokumentů v síti internet.

   Apple iMac

V současnosti je PC nejrozšířenější počítačovou platformou. V 90. letech se ke svému znovuzrození se probudil i Apple, který uspěl s počítačem iMac, se zcela novým designem. Popularita stolních počítačů Apple je nyní vázána hlavně na trh v USA.

Přelomem v zábavním průmyslu byl rok 1995, kdy byl natočen Příběh hraček, první celovečerní snímek vytvořený plně pomocí počítačů.

Úvahy srovnávájící lidské myšlení a "inteligenci" počítačového softwaru dostaly nový impuls v roce 1997, kdy počítač Deep Blue firmy IBM porazil poprvé v klasické šachové partii mistra světa Garyho Kasparova.

Vývoj počítačů postupuje neustále kupředu. Když v roce 1989 lidé říkali, že nikdy nebude možné zaplnit pevný disk o kapacitě 80 MB, netušili, jak na tom budou za deset let. Stejně jako my nevíme, co se v počítačovém světě stane například za půl roku. Mnoho dřívějších nedosažitelných cílů se už stalo běžnou realitou, některé z nich se zatím jeví jako slepá ulička (ovládání hlasem se nerozšířilo kvůli ztrátě soukromí, trojrozměrný obraz je zajímavý, ale pro běžnou praxi nevyhovuje, zájem o virtuální realitu přes původní rozruch opadl atd.). Počítače dnes zasáhly každou oblast lidské činnosti – vědu, zdravotnictví, armádu, bankovnictví, školství, zábavný průmysl a mnoho dalších. Svou přesností, spolehlivostí a obrovským početním výkonem nahradily v mnoha případech lidi, živé bytosti.