Dodge Charger přišel na trh na Nový rok 1966 jako odpověď na úspěch prvních automobilů se zádí typu „fastback“, se kterou měl úspěch Ford Mustang nebo Plymouth Barracuda. Na trhu se objevil později, a tak musel nabídnout něco jiného, než jeho starší konkurenti. Jeho tvary byly neobyčejné. Od linie střechy, která vypadala poněkud neohrabaně přes zakryté přední světlomety až po neobvykle široké zadní svítilny. Neobvyklá byla také zadní sedadla, která šla sklopit jednotlivě. Při pohledu na silnici se vyjímaly na palubní desce 4 velké kulaté tubusy. Na výběr byly motory 318 V8 s 171kw, 361 V8 s 198kw, 383 V8 s 250kw (viz obr) a konečně majestátní 426 V8 Hemi s parametry 317 kw. Vznikl vůz, který se stal prototypem Muscle cars.

První rok se prodalo 37 344 vozů, z čehož pouze 468 bylo s motorem Hemi. V druhém roce bylo prodáno 15 788 vozů a pouze 118 s motorem Hemi. Navíc vozy s motorem Hemi se prodaly pouze za zhruba třetinu ceny. V roce 1967 bylo uvedeno provedení R/T (Road and Track, viz obr), které využívalo nový motor 440 Magnum s 280kw a až do rychlosti 60 mil/hod dokázal držet krok s motorem Hemi. Byl zároveň lepší pro pouliční závodění. Na okruzích však dále vládl Hemi. Celkem dokázal vyhrát 124 pohárových závodů série NASCAR a získat 5 mistrovských titulů v kategorii jezdců.

Rok 1968 přinesl novou generaci Chargeru, která je považována za tu nejpovedenější. Byla změněna maska, tvary karoserie, zadní světla prošla radikální změnou, když se objevily dvě kruhové lampy na každé straně. Na výběr bylo 17 barev exteriéru a 6 barev interiéru. Změny přinesly zvýšení prodeje o 460% proti předchozímu roku. Počet vyrobených vozů v tomto roce dosáhl 92 590 kusů, což bylo mnohem víc, než plánovaných 35 000. Z toho bylo 17 665 vozů ve specifikaci R/T (viz obr), která měla motor 440 Magnum, zesílené brzdy a odpružení, dvojitou koncovku výfuku a široké pneumatiky. Na zádi byl typický „čmeláčí“ pruh, pokud si ho zákazník přál. V základu měl vůz třístupňovou automatickou převodovku, ale za příplatek bylo možné mít čtyřstupňový manuál. Vozů s motorem Hemi se prodalo také více, ale stále to bylo pouhých 467 kusů. To z nich však dnes dělá velmi ceněné veterány.

Zásadní změnou modelového roku 1969 bylo vertikální rozdělění předního grilu a zaměnění kulatých zadních lamp za široké, které se táhly opět takřka přes celou záď. Objevily se také speciální edice, které měly pomoci Chargeru v sérii NASCAR. Šlo o verze 500, Daytona a SE. Verze 5OO byla v podstatě aerodynamicky upraveným modelem roku 1968 s motorem 426 Hemi. Avšak sesadit modely Ford měla neobyčejná verze Daytona (viz obr), její dlouhý přední nos a masivní zadní křídlo byly nepřehlédnutelné. Vůz měl mnohem lepší aerodynamiku a větší přítlak, takže ve své době jako jediný dokázal překonat rychlost 200 mph. Pro homologaci muselo vzniknout minimálně 500 vozů ve verzi Daytona. Nakonec se prodalo 505 vozů s motory 440 Magnum a 426 Hemi. Cena vozu byla $ 4 000 a někteří dealeři museli ohromné zadní křídlo sundavat, aby byl vůz prodejný. Ani 22 vítězství ve velkých cenách a výhra na legendárním Daytona 500 toho roku však nestačilo na sesazení Fordu z trůnu. Verzi SE (Special Edition) bylo možné objednat jako luxusnější provedení obyčejné verze i verze R/T (viz obr). Tento rok přinesl celkem 69 000 vozů Dodge Charger.

Rok 1970 přináší opět facelift vozu. Je použito velké množství chromu na předním grilu, pozměněny byly zadní svítilny a přibyly nové hip barvy Go-Mango a Plum Crazy. Přichází také nový motor 440 Six Pack, který je výkonostně mezi 440 Magnum a 426 Hemi a nabízí 290kw. Tento rok ale není příliš úspěšný z hlediska prodejů. Vozů R/T se prodává něco přes 10 000, verzí 440 s motorem Six Pack pouze 116 a verzí s motorem Hemi jen 42. Ústup Muscle cars se zdá již neodvratitelný. V roce 1971 tento ústup opravdu začíná. Éra Muscle cars pomalu končí a výkony motorů klesají. Stále jsou k dispozici verze R/T a SE. Vypadají však poněkud tučně a krása předchozích modelů se vytrácí. Je zkrácen rozvor i šířka a jsou přidány spoilery, pruhy a další doplňky. Tyto tvary vydrží až do roku 1974, kdy odchází ze scény i mohutný osmiválec Hemi.

V roce 1975 přichází nová a zároveň poslední generace, která vznikla na bázi Chrysleru Cordoba, z něhož byl použít i přední gril a Charger tak ztratil svůj osobitý styl. Motory byly k dispozici pouze se 134kw, 141kw a 150kw, což byl drtivý propad. Tato generace vydrží až do roku 1978, kdy vozy Charger nahrazuje řada Magnum, která byla zaměřena na komfort a dostatek místa pro rodinu než na pouliční závody. Končí tak éra jedné z klasik amerických Muscle cars.








Fotoshow

Firebird '70

Mustang '68, '69

Odkazy:

auta5p.eu
veteran.auto.cz
musclecars.cz
uscars.cz/ACCBrno
autocar.cz

geo-info.ic.cz