• Geografie
• Matematika
• IVT
• Ostatní

Fotoshow

Monte Roraima
Venezuela

Kamčatka
Rusko

Info

Dnes je

svátek má .

Síťový protokol TCP/IP

TCP/IP je zkratka slov Transmission Control Protocol / Internet Protocol. Jedná se vlastně o souhr pravidel, jak komunikovat. Nyní je jeho největší využití v síti Internet. Tato sada protokolů je neustále rozšiřována a zdokonalována, hlavně pro současné internetové aktivity, např. obchod. Nutností je také zajistit další expanzi této "sítě", neboť neustále vzrůstající počet internetových adres se blíží svým počtem ke své fyzicky adresovatelné hranici.

Protokol TCP/IP se skládá ze čtyř vrstev (od nejvyšší k nejnižší):

- aplikační vrstva - programy (procesy), které využívají přenosu dat po síti ke konkrétním službám pro uživatele.

- transportní vrstva - zajišťuje spolehlivost přenosu dat (protokol TCP).

- síťová vrstva - zajišťuje jednotnou adresaci, tj. nezaměnitelné spojení mezi dvěma počítači (IP protokol).

- vrstva síťového rozhraní - síťový hardware, definuje fyzické zapojení sítě, tj. pravidla pro připojení počítačů ke kabeláži, typy konektorů, způsob zpracování signálů atd.

...

Protokoly aplikační vrstvy:

- HTTP (HyperText Transfer Protocol) - protokol pro komunikaci mezi www servery a jejich klienty - browsery. Umožňuje browseru vyžádat si na serveru konkrétní www stránku, kterou mu server následně zašle.

- SMTP (Simple Mail Transfer Protocol) - poštovní protokol pro vzájemnou komunikaci mezi poštovními servery, prostřednictvím kterého si jednotlivé servery předávají mezi sebou konkrétní zprávy. Protokol SMTP předpokládá trvalou dostupnost příjemce i odesilatele - pokud se odesílajícímu poštovnímu serveru nepodaří zkontaktovat přijímající poštovní server, interpretuje to jako chybu a snaží se ji napravit opakováním pokusů o přenos. Kvůli této své vlastnosti protokol SMTP není použitelný pro přenos poštovních zpráv až ke koncovým poštovním klientům, kteří nemusí být trvale dostupní. Pro tyto účely musely být vyvinuty další protokoly, tj. POP3 (Post Office Protocol) a IMAP (Internet Message Access Protocol).

- POP3 (Post Office Protocol) - protokol pro získání pošty z poštovního serveru.

- IRC (Internet Relay Chat) - jednoduchý chat po internetu.

- FTP (File Transfer Protocol) - protokol pro přenos souborů mezi uzlovými počítači sítě. Předpokládá existenci FTP serverů (nazývaných též FTP archivy), což jsou v zásadě běžné uzlové počítače s možností přístupu do jejich systému souborů na dálku - uživatel jiného uzlového počítače v roli FTP klienta pak může z FTP serveru "stahovat" soubory směrem k sobě, tj. download, nebo naopak soubory umisťovat na FTP server, upload. Vše funguje obvykle podle konkrétních přístupových oprávnění, která mohou být v rámci FTP nastavována pro jednotlivé uživatele.

- Telnet - slouží pro tzv. vzdálené přihlašování, neboli k tomu, aby se uživatel jednoho počítače dostal do stejného postavení, jaké má uživatel jiného (vzdáleného) počítače - tj. mohl využívat jeho aplikace, soubory, periferie apod.

a celá řada dalších, které se stále vyvíjejí ...

Protokoly transportní vrstvy:

- TCP (Transmission Control Protocol) - na zdrojovém uzlu získává elektronické zprávy libovolné délky, převádí je do sekvence malých datových paketů (64kb) a pak je na cílovém uzlu sítě znovu sestavuje do původních zpráv. Díky tomu se zprávy zasílají po částech, při chybě v přenosu se nemusí posílat celý "balík" dat, ale jen chybné pakety.

Protokoly síťové vrstvy:

- IP (Internet Protocol) - provádí jednotnou adresaci, spojení a směrování (určuje cestu) mezi dvěma počítači na základě jejich síťových IP adres. Každý paket obsahuje tyto IP adresy, tj. odesílatele a adresáta, dále také pořadovém čísle paketu v celé zprávě. Pakety putují po síti nezávisle na sobě a pořadí jejich doručení nemusí odpovídat pořadí ve zprávě. Pokud pakety nedojdou, proces musí zajistit vyšší vrstvy (TCP, aplikace).

Každý uzel v síti je jednoznačně identifikován svojí adresou. Pro komunikaci mezi uzly je třeba rozlišovat několik typů adres:

- doménová adresa - textová adresa (na úrovni aplikační vrstvy), např. www.seznam.cz

- IP adresa - logická adresa (na úrovni síťové vrstvy), 32 bitů, např. 195.119.180.19, každé trojčíslí je z intervalu 0-255, tj. konečný počet adres je 2 ³².

- MAC adresa - fyzická (skutečná) adresa (na úrovni vrstvy síťového rozhraní), 48 bitů, např. 00-00-64-65-73-74

Vrstva síťového rozhraní:

- nejnižší vrstva, je specifická pro každou síť. Příklady sítí: Ethernet, Arcnet, Token ring, FDDI (dvojitá protisměrná kruhová topologie) atd. (viz topologie sítě).

URL adresa stránky

Zápis http://www.google.cz/ je jistě každému dostatečně známý. Jedná se o kompletní URL adresu (Uniform Resource Locator) nejoblíbenějšího vyhledávacího serveru na světě. První část této posloupnosti znaků označujeme jako protokol, zbytek je doménové jméno:

Protokol:

Vychácí z protokolu TCP/IP, konkrétně z jeho aplikační vrstvy. Nejčastěji se používá tzv. HyperText Transfer Protocol - http, jenž umožňuje aplikaci (prohlížeči) vyžádat si na serveru konkrétní www stránku. Alternativou je protokol https sloužící pro zabezpečená (šifrovaná) připojení, nebo ftp pro stahování datových souborů.

Doménové jméno:

Celý systém domén spravuje DNS (Domain Name System). Jeho hlavním úkolem je vzájemné propojení doménových jmen s jednotlivými,pro člověka nezapamatovatelnými, IP adresami uzlů sítě. Jedná se tedy o hierarchický systém doménových jmen. Každé doménové jméno tvoří několik domén oddělených tečkami. Na jeho konci se nacházejí domény nejobecnější, směrem doleva se postupně konkretizuje.

Doména nejvyššího řádu (Top Level Domain, TLD), tj. doména 1. řádu, je internetová doména na nejvyšší úrovni DNS stromu internetových domén. V doménovém jméně je doména nejvyšší úrovně uvedena jako poslední. Patří sem následující typy domén:

- národní domény (country-code Top-level Domains, ccTLD) - vznikly odvozením od dvoupísmenného kódu země podle ISO:

.cz - doména pro Českou republiku, registraci v doméně .cz. a seznam registrátorů lze nalézt na stránkách národního registru nic.cz.

- generické domény nejvyšší úrovně (generic Top-Level Domains, gTLD) - teoreticky může kdokoliv zaregistrovat libovolné volné doménové jméno. Tradiční využití těchto domén je zhruba následující:

.com - pro komerční organizace, typicky pro firmy všeho druhu
.info - velmi široké pole využití, bývá označována za druhou generickou top-level doménu bez jakýchkoliv omezení po "přeplněné" doméně .com
.net - pro organizace zabývající se sítěmi a Internetem
.org - pro nejrůznější nekomerční organizace
.biz - "Nothing personal. Only business.", tj. obchod
.edu - vzdělávání
.mil - armáda
.gov - vládní instituce

Pro běžného uživatele je nejzajímavější doména druhé úrovně (Second Level Domain, SLD), neboť si ji může zřídit.